13. 07. 2021

GKN: Proti propouštění třeba překonat uvěznění bojů do mantinelů jednotlivých podniků, které vnutily prorežimní odbory, a sjednotit je ve všeobecném hnutí dělnické třídy!

Jakmile bylo rozvolněno propouštění - díky dohodě mezi vládou, šéfy a prorežimními odborovými svazy (Cgil, Cisl, Uil; poststalinistické, katolické a socdemácko odbory, pozn. SaB) - dvě továrny náhle oznámily uzavření: 5. července Gianetti Ruote v Monze (152 pracujících), 9. července GKN ve Florencii (více než 450 stálých dělníků, dočasných zaměstnanců a s výrobou spřízněných pracovníků).

Obě společnosti působí v automobilovém průmyslu, který je obzvláště drcen krizí nadvýroby, stejně jako celá světová kapitalistická ekonomika.

GKN je jednou z továren, kde je nejsilnější konfliktní odborářství, kde 6 ze 7 delegátů RSU (Unitární oborová reprezentace; forma kolektivního zastoupení pracujících na pracovišti bez ohledu na jejich členství v odborové organizaci, pozn. SaB) pochází z disentu uvnitř CGIL (post-stalinistické socdem odbory, pozn. SaB) a kde - pro příklad - poslední dvě národní smlouvy podepsané FIOM, FIM a UILM (FIOM - kovodělnický svaz patřící k CGIL, nejsilnější její součást; FIM - kovodělnický svaz patřící k křesťanské Italské konfederaci odborových svazů, CISL; UILM - kovodělnický svaz patřící k socdem. Italskému svazu práce, UIL; pozn. SaB) byly odmítnuty velkou většinou zaměstnanců (více než 90%).

Není náhodou, že je napaden jako první: šéfové chtějí v rámci masivní ofenzívy spočívající v uzavírání a propouštění nejprve odstranit nejbojovnější složky dělníků, aby se nestaly vzorem pro dělníky z továren s menší tradicí boje.

Boj v GKN je proto bitvou v rámci větší války, kterou chce buržoazie vést proti celé dělnické třídě v Itálii i na mezinárodní úrovni.

Jakmile se zaměstnanci společnosti GKN dozvěděli o propouštění, obsadili závod, čímž potvrdili svou bojovnost. Jak však správně uvedl jeden z jejich delegátů, heslem boje nemůže být " na GKN se nesmí šáhnout", protože je nemyslitelné, aby kapitalisté tváří v tvář krizi nadvýroby v automobilovém průmyslu nechávali otevřené továrny na výrobu zboží, které nemá odbyt na trzích.

To bude platit pro stále více výrobních odvětví ve světle nevyhnutelného postupu globální hospodářské krize kapitalismu, která trvá již několik desetiletí. Po krátkém hospodářském oživení, které je zřejmou reakcí na pozastavení opatření k omezení pandemie, bude následovat nový pád do propasti krize z nadvýroby.

Bez ohledu na to, jak bojovní jsou zaměstnanci GKN nebo jiných společností, by tedy opevnění se v továrně jako v pevnosti vedlo k jisté porážce. Boj proti propouštění se nesmí omezit na boj proti zavírání továren, které navíc často vyrábějí škodlivé zboží, sloužící pouze k vytváření zisku a rozhodně ne k uspokojování lidských potřeb, a které by ve společnosti konečně osvobozené od kapitalismu byly rovněž zrušeny.

V jisté perspektivě postupující světové krize nadvýroby se musí boje proti propouštění sjednotit a překonat rozdělení na jednotlivé podniky ve všeobecném hnutí, které požaduje: všeobecné zkrácení pracovní doby a trvání pracovního poměru při stejné mzdě, plnou mzdu pro nezaměstnané pracovníky.

Sjednocení dělnického boje však není možné bez organizace. Toho jsou si dobře vědomi šéfové, buržoazní vlády všech barev a režimní odbory (CGIL, CISL, UIL), které po desetiletí vytvářely společenství, jehož cílem je mechanismus zajišťující roztříštěnost bojů pracujících, jejich izolaci podnik od podniku, za pomalé dušení hněvu pracujících ve změti institucionálních rokování, na místní i národní úrovni.

Toto ohraničení, tento mechanismus, tento řetěz, který drží dělníky jako vězně v každém podniku, je hlavní překážkou pro vybudování třídní odborové organizace, která by dokázala sjednotit stávající dělnické boje a která by podpořila návrat všech dělníků k boji.

Právě konfliktní odborářství ( odbory zdola a třídní opozice uvnitř CGIL) se může a musí ujmout úkolu rozbít tuto klec a vystupovat jako adekvátní organismus pro sjednocení dělnických bojů. K tomu však musí opustit praxi vzájemně oddělených akcí svých různých organizací, kterou její vedení po léta uplatňovalo, a vykročit vstříc jednotě akcí.

Praxe jednotného boje konfrontačního odborového hnutí na všech úrovních odborové činnosti - podnikové, oblastní, odvětvové, národní a meziodvětvové -, která se musí stát stabilní a trvalou a která může být těmto vedoucím představitelům vnucena pouze nejbojovnějšími skupinami zaměstnanců, takto povede k vytvoření jednotné třídní odborové fronty.

Zaměstnanci GKN musí získat solidaritu všech zaměstnanců florentského regionu a veškerého konfliktního odborového hnutí, které by za tímto účelem mělo nejprve přistoupit k vyhlášení generální stávky v regionu.

Zaměstnanci GKN musí sami podporovat a bojovat za jednotu akcí konfliktního odborového hnutí s cílem sjednotit boje proti propouštění a vymanit je z dusivého sevření prorežimního odborářství.

Je třeba zabránit tomu, aby se dělníci vydali falešnými cestami, kterými se je prorežimní odbory vždy snaží svést a které vedou k rezignaci a porážce. Žádná důvěra vůči pokrytecké solidaritě místních a národních institucí a buržoazních stran! Žádná důvěra v institucionální rokování vedoucí k falešným řešením uzavřených dle hranic jednotlivých společnosti! Jediná skutečná solidarita a jediná skutečná síla je ta, která pochází od ostatních pracujících!

Musíme také odmítnout falešnou a nebezpečnou perspektivu “obrany národního průmyslu”, třeba prostřednictvím bombastického tvrzení o “znárodnění”, které nachází stoupence i v řadách řadových odborářů a mezi některými jejich vůdci, neboť slouží pouze k politickému připoutání dělníků k soukolí národní buržoazie a podněcuje nacionalismus, a to ve světě, který, pokud jde o výrobu, již naštěstí definitivně překonal národní hranice.

Cestou, kterou je třeba se vydat, je sjednotit boje za zkrácení pracovní doby a za plnou mzdu pro nezaměstnané. Tuto cestu lze zahájit i v továrnách automobilového průmyslu, které čeká masivní vlna uzavírání a propouštění. Odbory FIOM, FIM a UILM již v FCA v Melfi podepsaly dohodu o snížení výroby na jednu linku. A tak, jak to již v posledních měsících učinili militanti konfliktního odborového hnutí v různých italských továrnách Stellantis, musíme usilovat o mezinárodní jednotu s dělníky jiných zemí.

Sjednotit boj ve společnosti GKN se všemi boji proti propouštění!

Za vytvoření všeobecného hnutí dělnické třídy za zkrácení pracovní doby a plnou mzdu pro nezaměstnané!

Za jednotnou třídně-odborovou frontu!

Mezinárodní komunistická strana/Il partito comunista