Co je Komunistická levice?

„Politická kontinuita od Marxe a Engelse k Leninovi, založení Komunistické internacionály (…); třídní boje Komunistické levice proti degeneraci Komunistické internacionály a k ní přidružených stran; boj proti teorii socialismu v jedné zemi a stalinistické kontrarevoluci; odmítání lidových front a národních a partyzánských bloků; boj proti demokratickému principu a jeho praxi, proti intermediatismu a politické a odborové mezitřídní kolaboraci, proti jakékoliv formě oportunismu a nacionalismu. Usilovná práce na obnově marxistické doktríny a revolučního orgánu v pravém slova smyslu, třídní strany, ve spojení s dělnickou třídou a jejím bojem každodenního odporu vůči kapitalistickému a buržoaznímu nátlaku a útlaku, vně osobnostního a voličského politikaření, vně jakékoliv formy indiference, chvostismu, movementismu nebo adventuristické praxe ozbrojeného boje. Podpora každého proletářského boje, který se rozchází se sociálním smírem a rozbíjí podřízení se mezitřídnímu kolaborantství; podpora veškerého úsilí o třídní reorganizaci proletariátu na základě ekonomického sdružování s perspektivou rozsáhlého obnovení třídního boje, proletářského internacionalismu a revolučního antikapitalistického boje.“

Proč Komunistická levice?

Tento výše zmíněný text je víceméně doslovnou citací textu, který byl ve své zhuštěnější a posléze i rozšířenější verzi trvale umísťován v tiskovinách Mezinárodní komunistické strany/programma comunista od roku 1952, jako popis politické kontinuity mezinárodního revolučně marxistického proudu komunistické levice1 a jeho odlišení se od nejrůznějších jiných „levic“.

Tato politické linie, její charakteristické pozice, a náročná práce generací jejích militantů, podle nás představuje nejvyšší vědomou a mezinárodně organizovanou kontinuitu revolučního komunistického hnutí, organizovaného revolučního menšinového předvoje nejvyššího cíle proletariátu za jeho emancipaci.

Právě zápas tohoto proudu - po jistou dobu organizovaného v jednotné Mezinárodní komunistické straně - proti stalinistické kontrarevoluci v podobě „socialismu v jedné zemi“; jeho neústupná pozice proti antifašistickým a lidově demokratickým frontám, které vždy znamenaly jen nejodpornější zradu jak bezprostředních zájmů tak nejvyššího cíle proletariátu; kritika anarchoidních, demokratických, spontaneistických, workeristických a aktivistických tendencích, boj proti modernizátorům marxismu po hnutích konce 60. let 20. století, které se snažily vymyslet snazší a méně bolestivou cestu ven z kapitalismu než ta jdoucí přes tuhý třídní boj, revoluční dobytí moci a diktaturu proletariátu; jeho lpění na materialisticko-dialektickém přístupu marxismu; to pro nás představuje teoreticko-praktické vyjádření revolučního komunistického boje očištěného od špíny a překroucení; proto jsme pro české překlady textů tohoto proudu vytvořili tento archív s cílem zpřístupnit je českému čtenáři.


  1. Pojem „levice“ byl mnohokrát překroucen, až se stal nejednoznačný. Zatímco „komunistická levice“ je společný a uznávaný způsob, jak v Itálii a jinde v Evropě mluvit o tomto proudu a tradici, jinde ho lidé mohou chápat jinak. Proto pokud mluvíme o „levici“, „komunistické levici“ nebo používáme italské označení „sinistra“ (v překladu „levice“), máme tím vždy na mysli právě a jen tento konkrétní proud, a ne něco beztvarého a všezahrnujícího, jak se pojem někdy nesprávně používá. ↩︎