Po 99 letech nejen anarchisté a nejrůznější libertariánští a humanističtí “marxisté”, ale i mnozí tzv. leví komunisté mají podobný krákor:
“[Tvrzení] Avvenire Anarchico;…, časopisu, který se zdá být zcela oddán očerňování komunismu a ruských komunistických soudruhů (…) spočívá na hloupých narážkách, že ruští bolševici byli až do revoluce z října 1917, a to i poté, nezlomní sociální demokraté a že jen síla událostí a revoluční tlak mas je přiměl k samotnému přeměnění se do zastánců sovětské moci, kteří směřovali spontánní utváření sovětů, libertariánských orgánům mas na autoritářskou dráhu pro své vlastní cíle.
(…) Masy měly údajně vyrvat bolševiky z terénu sociální demokracie na stranu sovětské moci - ‘zatímco bolševici byli stále pro ústavodárné shromáždění, dělníci jednotně demonstrovali provolávali: moc sovětům!’ - a tudíž se bolševici museli důkladně přeměnit na komunisty; až na to že pak stejné masy - anarchistické podle definice, nemohly zabránit bolševikům, aby jim samým vnutili svůj ďábelský ‘etatistický’ program.
Avšak nehledě na tento velmi zjevný rozpor nalézající se v této povídačce, přisuzujeme ruské komunistické straně naprostou kladnou hodnotu tomu, jak báječně odpověděla na svůj úkol předvoje revolučního proletariátu, předpověděla a sledovala cestu revoluce, a přinášela propagandou požadavky, jež musela revoluce uskutečnit, mezi masy, které si jich ještě nebyly vědomy.
(…) Ruští bolševici, v první linii marxistické a radikální levice mezinárodního socialistického hnutí před válkou, vždy zastávali názor a argumentovali, že revoluce proletariátu proti kapitalismu nemůže mít jiné směřování než ozbrojený boj za dobytí moci, a popírali, že by parlamentarismus mohl sloužit jako cesta k proletářské moci a potvrzovali Marxovo prohlášení, že v období přechodu od kapitalismu ke komunismu politická moc nemůže mít jinou podobu než diktatura proletariátu.”
Viz The Conference of the R.S.D.L.P. Groups Abroad
Zdroj: Bolshevism defamed by the Anarchists, Il Soviet, 1920