V dnešní době, kdy vidíme další kolo nového hurá aktivismu okolo hnutí žlutých vest, jako stejně dříve okolo hnutí M15/Indignados, OWS, za tzv. Arabského jara, antiglobalizačního hnutí,… hnutích 1968 atp., je třeba zpozornět vůči všem praktikům-aktivistům.
“Každý třídní boj je však boj politický (Marx).”
Tímto se však nechtělo říct, že každý boj je IHNED politickým bojem, ale že SMĚŘUJE k politickému boji (Engels). A “politickým” zde není nějaká abstraktní definice či nám postačí ji kvantitativně doložit.
“Narušení výrobních vztahů příznačných pro určité společenské období a svržení vlády určité společenské třídy je výsledkem dlouhého a často kolísavého politického boje. Klíčem k tomuto boji je otázka státu: problémem je – ‘kdo má moc?’ (Lenin).” (Dittatura proletaria e Partito di Classe, 1951).
Tito hurá aktivisté, kteří se prsí svým praktickým přístupem, bývají - pokud již zcela “nezradili” - těmi, kteří přehodnocují základní předpoklady - třída-strana - a zahazují veškeré principy a historické směřování. Jak je na tom tedy “skutečné hnutí, které překoná nynější stav”, tedy objevování se masového hnutí, jež se pohybuje směrem k jasně třídním postojům a jehož společenské molekuly jsou okolnostmi tlačeny k polarizaci a orientují se na ty programové pozice, které Marx s Engelsem definovali jako bojový pokřik komunismu již 1848?!
Abychom drželi prapor komunismu, programu od 1848 až do dnes, přeložili jsme pár řádků textu Falsa risorsa dell’attivismo, který spadá do období rozkolu PCInt s proudem, který tehdy představoval jistý druh aktivismu. Již jsme jeden základní text z tohoto období, který byl jádrem sváru, přeložili - Charakteristické teze strany.
Falešné možnosti aktivismu, 1952
1. Nynější, avšak neoriginální námitka vzhledem k tomu, že již byla použita k ospravedlnění nejhorších epizod degenerace hnutí, je ta, která znevažuje srozumitelnost a nepřerušenou návaznost základních myšlenek a podněcuje nás k tomu, abychom „byli političtí“ a ponořili se do aktivit hnutí, což nám ukáže jakou cestu následovat. Nezdržujme se s rozhodováním na základě důkladného zhodnocení textů a uvážení předchozích zkušeností, ale postupujme nepřetržitě skrze živoucí akci!
2. Tato praktičnost je svým způsobem zkomolením marxismu, ať už se snaží zdůraznit odhodlanost a energii skupin lídrů a předvojů bez jakýchkoli zábran ohledně doktríny, nebo když se odkazuje na nějaké rozhodnutí „třídy“ nebo na konzultaci s ní či její většiny, s dojmem, že volí takovou cestu, kterou většina pracujících, dotlačených jejich ekonomickými zájmy, preferuje. Jedná se o staré triky a žádný zrádce, který se zaprodal vládnoucí třídě, vždy při svém odchodu neopomněl prohlásit, že byl v první řadě ten nejlepší a nejaktivnější „praktickým“ obhájce zájmů dělníků, a dále, že to, co dělal bylo ze zjevné vůle masy jeho stoupenců… nebo voličů.
3. Revizionistická úchylka jako je ta evolucionistická, reformistická, legální u Bernsteina, spíše byla hluboce aktivistická, než krajně deterministická. Jejím cílem nebylo nahradit příliš ambiciózní revoluční cíl za to málo, čeho dělníci v takové situaci mohli dosáhnout, ale to, aby se zavřely oči před oslnivou vizí dějinného směřování a mělo se za to: že výsledky dneška jsou všechno, že nastavíme-li si okamžité omezenější cíle, které jsou místní a přechodné spíše než všeobecné, tak bude možné získat výsledky díky síle naší vůle. Pronásilní syndikalisté, jako je Sorel, by říkali to stejné a směřovali by ke stejnému cíli: ti první usilujíce o dosazení zákonných opatření spíše skrze parlament, ti druzí skrze vítězství na pracovišti a v odvětví: oboje se obrací zády k historickým úkolům.
4. Všechny tyto a sto a jeden další druh „eklektičnosti“, jež si nárokují právo přerýsovat válečné fronty a jádro doktríny, začaly s falešností: že takovéto neustálé upravování cíle či měnění kurzu lze nalézt ve spisech Marxe a Engelse. Ve veškeré naší práci s hojným využitím důkladných studií a citací jsme předvedli nepřerušenou kontinuitu strategie a ilustrovali jsme mimo jiné odkazy na pasáže a základní teorie z nejranějších textů, že se v nich používají tytéž slova a stejný význam jako v těch nejnovějších.
Zdroj: The False Resource of Activism, 1952