Po textu Teze o roli komunistické strany v proletářské revoluci, 1920, začínáme pracovat i na dalších textech vzniku III. Internacionály. Prozatím jen část překladu z Manifestu Komunistické internacionály, z 6. března 1919.
Manifest Komunistické internacionály proletariátu celého světa vypracoval Lev Trocký.
“Uplynulo sedmdesát dva let od okamžiku, kdy komunistická strana oznámila svůj program světu ve formě Manifestu napsaného nejvýznačnějšími učiteli proletářské revoluce, Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem. Dokonce i v té době komunismus, který jen co vstoupil do arény boje, sužovaly štvanice, lži, nenávist a pronásledování ze strany vlastnických tříd, kteří jej správně vnímali jako svého smrtelného nepřítele. V průběhu těchto sedmi desetiletí se komunismus rozvíjel po složitých cestách, během období bouřlivých postupů, střídajících se s obdobími úpadku; zaznamenal úspěchy, ale i těžké porážky. V podstatě však hnutí pokračovalo cestou, kterou předem ukázal Manifest Komunistické strany. Éra konečného, rozhodujícího boje se dostavila později, než šiřitelé sociální revoluce očekávali a doufali. Avšak tato éra nastala. My komunisté, představitelé revolučního proletariátu nejrůznějších zemí Evropy, Ameriky a Asie, kteří se shromáždili v sovětské Moskvě, se cítíme a považujeme se za následovníky a vykonavatele cíle, jehož program byl před 72 lety ohlášen veřejnosti. Naším úkolem je zevšeobecnit revoluční zkušenost dělnické třídy, očistit hnutí od rozkladných přísad oportunismu a sociál-patriotismu, shromáždit síly všech skutečně revolučních stran světového proletariátu, a tím usnadnit a urychlit vítězství komunistické revoluce na celém světě.
Dnes, když Evropu pokrývají hromady sutin a kouřící trosky, nejhanebnější žháři jsou zaneprázdněni pátráním po za válku odpovědných zločincích. Za nimi stojí jejich profesoři, poslanci parlamentu, novináři, sociál-patrioti a další političtí kuplíři buržoazie.
Po dlouhé roky socialismus předpovídal nevyhnutelnost imperialistické války, viděl její příčiny v nenasytné chamtivosti vlastnících tříd dvou hlavních táborů a obecně všech kapitalistických zemí. Na kongresu v Basileji, dva roky před vypuknutím války, odpovědní socialističtí vůdcové všech zemí označili imperialismus za původce blížící se války a hrozili buržoazii, že ji stihne socialistická revoluce jako proletářská odplata za zločiny militarismu. Dnes, po zkušenostech posledních pěti let, potom co dějiny odhalily dravé choutky Německa a o nic méně zločinné činy Dohody, státotvorní socialisté zemí Dohody pokračují spolu se svými vládami v tom, že vystavují světu sesazeného Německého císaře. Ba co více, němečtí sociál-patrioti, kteří v srpnu 1914 prohlásili úřední Bílou knihu Hohenzollernů, za nejposvátnější evangelium národů, nyní jako děsní patolízalové následují kroky socialistů států Dohody a obviňují sesazeného německého monarchu, jehož rodu kdysi otrocky sloužili, jako hlavního zločince. Doufávají tak, že jejich vlastní vina bude zapomenuta a že tímto současně získají laskavost vítězů. Ale bok po boku se svrženými dynastiemi Romanovců, Hohenzollernů a Habsburků a kapitalistických klik jejich zemí, ukazují na světlo vystoupivše události a diplomatické odhalení vládnoucí třídy Francie, Anglie, Itálie a Spojených států v celé své nekonečné hanebnosti…”
Je zajímavé, že o počátcích III. Internacionály v češtině neexistují téměř žádné zdroje, resp. původní dokumenty. V roce 2011 sice Nakladatelství Lidové noviny vydalo knihu Kominterna, ale tato kniha pokrývá z větší části (delší) již oportunistické zestalinizované období a větší část původních dokumentů jsou jen výtahy. Knihu Vznik Třetí internacionály z roku 2000 vydanou Karolinem jsme v rukách neměli.
Zdroj: Manifest Komunistické internacionály, 1919